primitivů vidělo tyhle stránky!
13. 2. 2006, 15:15
Už týden se chystám hodit sem nějaké moudro, ale vždycky mě vyruší něco "důležitějšího" - žák poškolák, kabinetní drby atd. A to se pořád něco děje. Včera jsem byla navštívit své kamarádky z VŠ. Jsou šťastně vdané, jedna si miminka už užívá, druhá se na něj těší. I ve mně se na chvíli ozval jakýsi tichounký hlásek dovolávající se mateřství, jenže zatím chybí vhodný(jakýkoliv:)) tatínek, tak jsem ho zase umlčila:) Ještě bude muset pár dnů spát...Holky mě vzali na Lopeník (píšu to dobře?). Bylo tam kouzelně, jako v nějaké zimní pohádce. Snad se tam ještě někdy dostanu. Doporučuju! I posezení v chatě Janě:) V létě to tam může být také příjemné (prý je tam nově zbudovaná rozhledna)...Mezi navštěvami maminek a kecáním o miminách si užívám svého notebookového přítele. Občas mě tedy dost trápí - zejména ve chvili, kdy ke mně vysílá jákési tajemné zprávy o cyklických redundantních chybách(?!?) při kopírování fotek z cd. Nerozumím, nechápu. Ale třeba do toho jednou proniknu. No a samozřejmě zjišťuji, že k novému noťasu by patřil i nový digitál, protože můj staroušek si s ním už moc nerozumí. Jenže si asi zatím musím nechat zajít chuť.
(Dnes jsem byla na klučičím záchodě konfrontována s mikrotenovým sáčkem s močí. Fuj. Nechala jsem ho tam. Hnusáci odporní...)
9. 2. 2006, 15:40
Za chvíli si jedu vyzvednout svůj první notebook. jsem celá rozechvělá z toho, jak si s tou kupou drátků, na kterou jsem si musela vypůjčit peníze, zvládnu. Snad toho nebudu litovat. Už mě ale ten dvouměsíční půst bez počítače a televize přestal bavit, tak jsem se rozhodla, že s tím něco udělám. Bez telky to asi ještě vydžím. I když bych občas na nějaký filmík mrkla, je to jen žrout času. Počítač mi kupodivu začal chybět víc. Nebaví mě dál po práci zůstavat v kabinetě a něco si řešit. A tak jsem si řekla, že se radši budu po večerech seznamovat s noťáskem. A věřím, že to bude boj. Ale nějak to zmáknu!...Btw zítra máme zápis do prvních tříd. Jestli máte někdo zájem, stavte se:)
1. 2. 2006, 15:50
V některých chvílích mám pocit, že jednám, že se chovám jako bych byla někým jiným, jako bych vystoupila ze svého těla a jen pozorovala své jednání, své reakce. Jako bych se dívala na jiného člověka, poslouchala ho...Zvlášní...Nevím jestli mi rozumíte, jestli se vám to také někdy stává...Třeba včera - rozdávala jsem vysvědčení. Ale jako bych to nerozdávala já, ale někdo jiný a já tuto celou taškařici jen od někud zdaleka sledovala...
23. 1. 2006, 15:51
Nastala zima, jak má být. Zima, jakou jsem dva roky v Holandsku nezažila. Sníh má rozhodně své kouzlo. Vše pod ním vypadá nějak líp, klidněji, smířlivěji...V pátek jsem se čirou náhodou, díky Reflexu, objevila na zlínské premieře slovenského filmu O dve slabiky pozadu. Plně jsem chápala hlavní uspěchanou, zmatenou hrdinku Zuzu. I já si připadám jako myška v kruhu, co stále někam uhání a přitom stojí na místě. A asi pro to mi ani nevadilo, ze mi Zuza místy hodně připomínala Amélii a jindy běžící Lolu. Nevadí. Vše už tu stejně bylo. A i kdybychom jednu věc zažili tisíckrát, bude pokaždé jiná, ne?...No nic, chvátám domů psychicky se připravit na zítřejší pedgogickou radu, kde uzavřeme 1.pololetí.
20. 1. 2006, 16:17
Dodělala jsem nástěnku z uměleckých děl mých šesťáků, které jsme dnes vytvořili ve výtvarce. Jsem asi trapná, když v pátek odpoledne dělám nějakou pitomou výstavku, už bych měla být dávno fuč. Jenže nedalo mi to. Dětičky dnes byly moc šikovné - inspirovali jsme se Goghovou Hvězdnou nocí a vznikla vskutku zajímavá dílka (Vincet by z nich měl tradost). A hlavně je to i bavilo, což je pro mne důležitější než konečný výsledek. Tudíž jsem docela s chutí připravila novou podívanou nejen na pondělní ráno pro ostatní žáky a kantory. Třeba to alespoň někomu zpříjemní začátek týdne...Nu ale teď již zvedám krovky a odlétám vstříc víkendovým dobrodružstvím. Mějte se:)
16. 1. 2006, 16:05
Ještě nedávno jsem byla v lednu vystresovaná ze známek na pololetním vysvědčení a později ze známek v vš indexu. Teď jsem zase vystresovaná ze známek. Nacházím se ale v úplně opačné pozici a zdá se mi, že v mnohem horší (jenže to žáci nevidí, já jsem to tehdy taky neviděla). Do čtvtku musím rozhodnout o všech jedničkách a pětkách, o tom, kdo dostane čokoládu (či snowboard) či půjde skočit z mostu:) Je to fakt strašně nepříjemné. Nikomu bych vám to nepřála. A nebo jo, ať víte, jaké to je. Asi to tak šíleně prožívám, protože to jsou mé první pololetní známky. Za dvacet let mi to už ani nepřijde. Tedy doufám,že tu dvacet let nebudu strašit! Teď se v tom však potácím a u některých "případů" si vůbec nevím rady. Tak jako není jednička a jednička, tak ani není čtverka a čtverka. Však to znáte sami! Nikomu nechci ublížit, a tak zvažuju a přepisuju. A stejně se asi nezavděčím. Děcka budou naštvané a jejich rodičové taky a před kabinetem bude stát řada vzteklounů, aby mě bacili palicí...Zní to skoro jako zlý sen.
(Největší tragédie je hodnocení češtiny. Jak se dá v jedné známce vyjadřit to, jak žák pracuje v mluvnici, ve slohu, v literatuře???)
12. 1. 2006, 15:47
Zdá se mi, že TINAJINAK bude brzy pohřbena za živa - pod záplavou těch sraček v guestbooku. Dá se s tím něco dělat? Možná je to nějaké znamení... Že bych se tu na to měla vykašlat...
9. 1. 2006, 15:08
Včera jsem cestou z Brna skrze zamlžené a zapatlané okénko autobusu zahlédla v jakémsi křoví dost chatrné obydlí nějakého zbědovaného muže. Ještě cestou trolejbusem do Sparu jsem na něj chudáka myslela, jak tam asi trpí zimou a hladem. A zrovna v tu chvíli na mě "hupsl" podobně zbědovaný muž pod vlivem čehosi a prý: "Haha, lekla ses?" Vytočeně jsem odsekla:" Joo,lekla." Až jsem si skoro cvrkla. Ale to už jsem si jen myslela. To jsou teda fakt forky. A tím mé vctiťování se do bezdomovců skončilo.
6. 1. 2006, 14:42
Teoreticky bych měla mít již dávno padla. Nemám. Stále trčím ve škole a snažím se dát dohromady informační letáky a přihlášky k ozdravnému zájezdu k moři, kam se chystáme v létě se 40(!) dětmi. Jsem vedoucí zájezdu:) a co to obnáší zjišťuji až teď. Chopila jsem se výzvy zorganizovat takovou srandu, ale najednou si nějak nejsem jistá, zda to zvládnu. Jenže to je pro mne typické, vždycky do něčeho vlítnu po hlavě, a pak tápu a stresuju a nespím. Teď tu sedím s hlavou v dlaních, topím se v papírech a nevím, kde začít...
4. 1. 2006, 13:33
Zastavil mě jeden deváťák na chodbě a zjišťoval, jak dlouho se udrzí THC v těle, po jaké době se dá ještě zjistit v moči. Jako metodička prevence bych to měla vědět. A samozřejmě nevím. Tak jsem začala pátrat, ale různé zdroje uvádí různé údaje. V průměru se uvádí 2 - 3 měsíce. No nevím. Neorientujete se trošku v této problematice? Co říkají nejaktuálnější výzkumy?
Btw- na funkci metodičky bych se nejraději vy...Už z principu mravního:)

-1- | -2- | -3- | -4- | -5- | -6- | -7- | -8- | -9- | -10- | -11- | -12- | -13- | -14- | -15- | -16- | -17- | -18- | -19- | -20- | -21- | -22- | -23- | -24- | -25- | -26- | -27- | -28- | -29- | -30- | -31- | -32- | -33- | -34- | -35-